Život bez hokeje si nedokážu představit

Marek Čurilla má za sebou bohatou hokejovou kariéru. V extralize má odehráno 177 zápasů,  zkušenosti s WHL, působení v zahraničních klubech. Marek Čurilla v současnosti trénuje mladší žáky a je asistent trenéra juniorů. V HC Příbram trénuje od začátku dubna.

1.Kde jste trénoval před příchodem do Příbrami?

Nejdříve jsem začal s individuálními kempy u Radka Gardoně. První rok jsem byl asistent u žáků a u dorostu, pak jsem byl hlavní u žáků dva roky a asistent u juniorů.

2.Jak dlouho se trénování věnujete?

Naplno se trénování věnuju něco přes tři roky.

3.Co vás přesvědčilo, že jste na nabídku trénování v Příbrami kývl?

Ze začátku jsem váhal, změnit prostředí je vždycky složité, ale na druhou stranu jsem člověk, který se chce posouvat dál a dál. Mě hodně potěšil zájem Míry Bláhy na kterém bylo opravdu vidět, že mě do Příbrami chce a samozřejmě, když vidíte zájem z druhé strany a vidíte tu vervu se kterou mě chtěli do klubu, tak to mě opravdu moc oslovilo. Měl jsem příležitost se do Příbrami podívat a to už jsem o nabídce věděl. Líbilo se mi zázemí, líbilo se mi tam celkově. Přijde  mi, že vedení klubu ať už je to Míra Bláha, nebo Petr Vinš, Roman Kantor toho dělají pro klub hodně.

4.Jak hodnotíte hokejové zázemí v Příbrami?

Zázemí mě překvapilo. Myslím si, že takový klub má budoucnost. K dispozici jsou 2 haly. V obou halách už je led i na letní přípravu což si myslím, že je obrovské plus pro kluky být 1-2 týdně o letní přípravě na ledě. Udržovat si pohyb. Je dost důležité. 

5.Znáte se osobně s trenérem juniorů a 2.ligy Janem Tlačilem?

Pana Tlačila znám z minulosti. Vedl mě na mládežnické reprezentaci. Pan Tlačil má velké zkušenosti, má toho hodně za sebou, je potřeba k němu vzhlížet ze všech stran, má to v hlavě srovnané a pro hokej je maximálně zapálený. Já jsem v té mládežnické kategorii s ním zažil nejtěžší soustředění. Na to, že to byli 3 dny, tak to bylo opravdu náročné, ale toto je potřeba aplikovat i v dnešní době. Dřív se trénovali šílený dávky. Myslím si, že dnes nejsou kluci tlačený na maximum a když ano tak se to přestává líbit některým rodičům a já myslím, že je potřeba to zlepšit a že pan Tlačil určitě tou cestou jde a doneslo se ke mně do Letňan, že kluci z A týmu, byli neskutečně dobře připravení po fyzické stránce což dávali najevo skvělými výsledky.

6.Co vás na trénování baví?

Asi úplně všechno. Hokej je můj život asi od 3,5 let. Já si nedokážu život bez hokeje představit je to pro mě všechno. Vztah k dětem to všechno dění okolo mě neskutečně naplňuje je to věc kterou dělám strašně rád, rád jezdím každý den na zimák, protože vím, že se se všemi uvidím. Je to takový koloběh ve kterém, doufám, budu ještě dlouhou dobu, protože je to opravdu práce, která mě maximálně naplňuje a já si strašně užívám každodenní trénování s dětmi. 

7.U mladších žáků jste jako hlavní trenér. Můžete popsat jak se změnilo trénování od dob, když jste byl mladší žák?

Trénování se změnilo hodně. Trend je jinde, dřív se trénovala hodně vytrvalost. Hodně jsme běhali. Dnes už se takto netrénuje, spíš se jde do rychlosti, protože všechno se přizpůsobuje tomu, že střídání na ledě trvá 30 max. 40 vteřin a je potřeba takto trénovat. Samozřejmě, že je potřeba přidat nějakou rychlostní vytrvalost. Snažím se dívat kolem sebe a stále vymýšlím nové a nové věci, které dávají smysl. Je potřeba sledovat kanadský systém, švédský, finský systém. Myslím, že se máme hodně co učit od těchto zemí, které povznesli trénování na jinou úroveň. Ale tím netvrdím, že Česko nějakým způsobem stagnuje. Máme tady plno dobrých trenérů.

8.Které další sporty jsou vhodné přidat k hokeji?

Já bych řekl, že k lednímu hokeji lze přidat všechny sporty. Ať už je to na zahradě volejbal, badminton, tenis, golf, míčové hry, fotbal. Já bych doporučoval se maximálně vzdělávat ve všech směrech. 

9.Teď jste s žáky v období letní přípravy. Jakou váhu má pro celkovou připravenost hokejisty?

Připravenost hokejisty je alfa omega, ale nebavíme se jenom o fyzické přípravě, která je velice důležitá. Kluci musí být připraveni hlavně i v hlavě. Přistupuju k nim, tak aby věděli co a proč tak dělají. Ať už je to jakékoliv cvičení. Je potřeba jim neustále vysvětlovat co a jak a vést je tím správným směrem. Snažím se je připravit mentálně i fyzicky.

10.Jak zatím hodnotíte působení v Příbrami?

Působení v Příbrami zatím můžu hodnotit jenom pozitivně. Pro mě to byla nová výzva v trenérské práci. Jsem za to hrozně rád a užívám si to. Mladší žáci, které trénuju jsou velice vnímaví, chtějí na sobě pracovat a myslím, že je to fajn.

11.Jaký preferujte vztah mezi trenérem a žákem?

Pro mě je důležité abychom se navzájem respektovali. Lpím na komunikaci, neustálém vysvětlování. Pro mě je vztah k žákům velice důležitý. Aby oni věřili mě, abychom se oba dva mohli zlepšovat. Klukům se snažím být blízko, ale zase na druhou stranu musí znát hranice. Musí vědět, že když se jde na trénink, že se musí odmakat na 100% a pak zase může být sranda všeho druhu, ale musí být nastaveno kdy může být sranda a kdy končí.

12.Máte nějakou zásadu, kterou vyžadujete po svých svěřencích při příchodu na trénink?

Ano máme. Před každým tréninkem, nebo zápasem každý kluk, který přijde na zimní stadion, tak vždy si podáme ruku. Je to vyloženě podání ruky a oční kontakt, abychom věděli, že se navzájem vidíme a respektujeme. Jak já ke klukům, tak oni mně. Jinak dalšího speciálního není.